Josef Seliger

do české verze
(zur tschechischen Version)

Geboren wird Josef Emilian Seliger am 16. Februar 1870 in Schönborn bei Reichenberg als sechstes Kind einer Weberfamilie. Webstühle stehen zu Hause, an denen die Familie mitschaffen muss. Der überdurchschnittlich Begabte kann wegen der engen finanziellen Verhältnisse keine weiterführenden Schulen besuchen. Er absolviert aber 1883/84 einige Austauschmonate bei einer tschechischen Bauernfamilie bei Jungbunzlau, wo er tschechisch lernt. Als Webergeselle geht er ein Jahr auf Wanderschaft ins angrenzende Deutschland. Nach seiner Rückkehr findet er Anschluss an die sozialistische Bewegung. Bald wird er wegen seiner Rednerbegabung Agitator im Teplitzer Bezirk. Im Konsumverein dort angestellt heiratet er 1893 und bekommt mit seiner Frau Marie 8 Kinder. Nebenbei arbeitet er als Redakteur in Teplitz. 1899 ist er der Berichterstatter für das Nationalitätenprogramm der österreichischen Sozialdemokratie, das in Brünn verabschiedet wird und die Grundlage bildet für Seligers politische Leistungen. Immer wieder kehrt er zu diesen Inhalten zurück. 1907 als Abgeordneter in den Reichsrat für Teplitz gewählt, setzt er sich für tschechische Schulen in deutschen Gebieten ein, aber nach dem Ende der Monarchie 1918 auch für das Selbstbestimmungsrecht der Deutschen als Landeshauptmann-Stellvertreter für Deutsch-Böhmen. Er redet am 4. März 1919 vor 25.000 Demonstranten auf dem Teplitzer Marktplatz. Dort bleibt es friedlich. Er ist kurzzeitig bei den Friedensverhandlungen in St. German-en-Laye, ohne Erfolg. Nach dem Friedensvertrag, der die sudetendeutschen Gebiete endgültig in der neugebildeten CSR belässt, wird er erster Vorsitzender der DSAP, der sudetendeutschen Sozialdemokraten, erringt mit dieser Partei einen fulminanten Sieg bei den ersten Parlamentswahlen mit 44 Prozent der deutschen Stimmen und 31 Mandaten. Und am 3. Oktober 1920 verhindert er mit seinem Auftreten beim Kalsbader Parteitag, die Spaltung oder Übernahme der Partei durch die später in die kommunistische Partei drängende Strömung. Körperlich angeschlagen stirbt er überraschend an einer Blutvergiftung am 18. Oktober 1920. Seliger bleibt Orientierungspunkt der DSAP, sie errichtet ihm ein Grab-Denkmal, das noch heute steht und wird nach Jahren im Exil oder in den KZs für die Mitglieder zum Namensgeber ihrer Organisation der Seliger-Gemeinde 1951.


Josef Emilian Seliger se narodil 16. února 1870 v Krásné Studánce u Liberce do tkalcovské rodiny jako šesté dítě. Tkalcovské stavy, na nichž rodina pracuje, stojí přímo doma. Nadprůměrně nadaný syn nemůže z finančních důvodů navštěvovat žádné další školy. V letech 1883 až 1884 však absolvuje několikaměsíční výměnný pobyt s českou rolnickou rodinou poblíž Mladé Boleslavi, kde se učí česky. Jako tkadlec jedena rok na vyučenou do sousedního Německa. Po návratu se připojuje k socialistickému hnutí. Brzy se díky řečnickému talentu stane agitátorem v teplickém okrese. V roce 1893 se žení v tamním konzumním spolku a s manželkou Marií má časem osm dětí. V Teplicích působí také jako redaktor. V roce 1899 je mluvčím národnostního programu rakouské sociální demokracie, který byl schválen v Brně a vytvořil základ Seligerových politických úspěchů. Seliger se znovu a znovu k tomuto obsahu vrací. V roce 1907 je zvolen poslancem říšské rady za Teplice, prosazuje české školy na německých územích, ale po zániku monarchie v roce 1918 se jako náměstek zemského hejtmana pro německé Čechy zasazuje i pro právo na sebeurčení Němců. Čtvrtého března 1919 pronese před 25 000 demonstranty na teplickém náměstí projev. Shromáždění proběhlo mírově. Krátce se účastní mírových jednáních v St. German-en-Laye, ale bez úspěchu. Po mírové smlouvě, která definitivně ponechává sudetoněmecká území v nově vzniklé ČSR, se stává prvním předsedou DSAP, sudetoněmeckých sociálních demokratů, s nimiž v prvních parlamentních volbách dosáhne se 44 % německých hlasů a 31 mandáty bouřlivého vítězství. Třetího října 1920 svým vystoupením na karlovarském stranickém sjezdu zabrání rozdělení či převzetí strany do KSČ pozdějším proudem. V podlomeném zdraví umírá náhle na otravu krve 18. října 1920. Seliger zůstává orientačním bodem DSAP, strana na jeho památku odhalila u hrobu pomník, který dodnes stojí. Seliger se pro ty, kteří strávili roky v exilu či koncentračních táborech, stává původcem názvu Seliger-Gemeinde.

zur deutschen Version