do české verze
(zur tschechischen Version)

Geboren in Steinsdorf bei Bodenbach machte Ernst Paul eine Schriftsetzerlehre, die er 1915 abschloss. Bereits 1912 tritt er dem Verband der jugendlichen Arbeiter Österreichs bei. Im Ersten Weltkrieg wird er im Oktober 1915 eingezogen und kämpfte ab 1916 an der italienischen Front, in Galizien und der Bukowina. Seit ihrer Gründung 1919 ist Paul dann Mitglied der DSAP, besuchte die Parteischule in Bodenbach und arbeitete im Stab um Josef Seliger. 1920 lebte er in Teplitz-Schönau und traf dort schon auf Wenzel Jaksch, der für die Partei da auch wirkte. 1922 heiratete er Gisela Paul, geborene Hübner (1898-1987), die Ehe bleibt kinderlos. Ihr Vermögen wird der Grundstock der Ernst- und Gisela-Paul-Stiftung der Seliger-Gemeinde, die noch heute wichtige Publikationsvorhaben zur Geschichte der sudetendeutschen Sozialdemokratie fördert. Seit der Neugründung des Jugendverbandes der DSAP im Dezember 1920 war Paul bis 1926 der Vorsitzende, von 1923 bis 1932 im Vorstand der Sozialistischen Jugend-Internationale (mit Erich Ollenhauer, der für die SPD darin vertreten ist). Gründet 1926 die „Republikanische Wehr“ eine Selbstschutzorganisation gegen die Bedrohung durch die Nationalsozialisten. Nach dem Münchner Abkommen 1938 flieht er nach Schweden und hilft vielen sudetendeutschen Sozialdemokraten in sichere Exilländer, organisiert in Stockholm eine „Kleine Internationale“, sein ehrenamtlicher Sekretär war Willy Brandt. Nach dem Krieg siedelt er sich in Esslingen an, wird ein wichtiger SPD-Politiker. Ist MdB (1949-69), Mitglied in der Beratenden Versammlung des Europarates und der Versammlung der Westeuropäischen Union. Impulsgeber für den „Wehrbeauftragten der Bundeswehr“ (nach schwedischem Vorbild), die Bonn-Kopenhagener Erklärung von 1955 zur Regelung der dänisch-deutschen Minderheitenfragen. Pionier der Europapolitik auch mit einem Vorschlag an die tschechoslowakische Regierung 1967. Nach dem Tode Wenzel Jakschs Vorsitzender der Seliger-Gemeinde bis 1971. Verstirbt 1978 während einer Urlaubsreise in Österreich.

Ernst Paul, rodák z Kamence u Jílové, se roku 1915 vyučí na sazeče. Již roku 1912 vstupuje do spolku mladých rakouských dělníků. Během první světové války je v říjnu 1915 povolán a od roku 1916 bojuje na italské frontě, v Galícii a Bukovině. Od založení DSAP je Paul členem strany, chodí do stranické školy v Jílovém a pracoval ve skupině kolem Josefa Seligera. Roku 1920 pobývá v Teplicích-Šanově, kde se setkává s Wenzelem Jakschem, který tam také pracuje pro stranu. Roku 1922 se žení s Giselou Paulovou, rozenou Hübnerovou (1898-1987), ze sňatku se nenarodily děti. Majetek manželů se následně stává základem nadace Ernsta a Gisely Paulových pod Seliger Gemeinde, která dodnes podporuje důležité publikační záměry k dějinám sudetoněmecké sociální demokracie. Od založení mládežnického spolku DSAP v prosinci 1920 byl Paul do roku 1926 předsedou, mezi lety 1923 až 1932 v předsednictvu Socialistické mládežnické internacionály (společně s Erichem Ollenhauerem, který zastupoval SPD). Roku 1926 zakládá tzv. Republikánskou obranu, která má chránit proti hrozbě nacistů. Po Mnichovské dohodě roku 1938 prchá do Švédska a pomáhá mnoha sudetoněmeckým sociálním demokratům do bezpečnějších exilových zemí, organizuje ve Stockholmu tzv. Malou internacionálu, jeho někdejším čestným tajemníkem byl Willy Brandt. Po válce se usazuje v Esslingenu a stává se důležitým politikem strany SPD. Mezi lety 1949 až 1969 je také členem poradního výboru Evropské rady a výboru západoevropské unie. Podněcuje vznik tzv. zmocněnce pro spolkovou armádu (podle švédského vzoru) a prohlášení mezi Bonnem a Kodaní v roce 1955 k úpravě otázek týkajících se dánsko-německých menšin. Je průkopníkem evropské politiky, roku 1967 podává návrh i československé vládě. Po smrti Wenzela Jaksche je do roku 1971 předsedou Seliger-Gemeinde. Roku 1978 umírá během dovolené v Rakousku.

zur deutschen Version